Ve vile Stiassni najdete nejlepší stavby Brna a Jihomoravského kraje za posledních sto let

Ikonická vila Tugendhat, sídliště Lesná nebo knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity – tyto, a mnoho dalších budov či architektonických celků vtisklo naší republice nezaměnitelnou podobu. Připomínka těch nejzásadnějších staveb, které na našem území vznikly za posledních sto let, je od 1. června k vidění ve výstavním sále vily Stiassni pod názvem Stavby století republiky 1918–2018 Brno a Jihomoravský kraj.

„Výstava, vytvořená k příležitosti stoletého výročí založení Československa, je postavena na anketě mezi odborníky z řad architektů, historiků a teoretiků architektury a představuje výběr toho nejvýznamnějšího, co za posledních sto let vzniklo nejen na území dnešního Brna a Jihomoravského kraje, ale zahrnuje i celou republiku,“ říká jeden z autorů a zároveň spolukurátor výstavy, Jan Galeta. Výstava je součástí rozsáhlejšího cyklu o architektuře mezi roky 1918—2018, a expozice na toto téma můžete u příležitosti „osmičkového“ výročí shlédnout na mnoha místech ve všech krajích. Představeny jsou stavby veřejné, jako jsou školy, úřady či divadla, které spolu se sídly významných firem monumentálně kontrastují s drobnými, intimními soukromými stavbami, prezentovanými především vilami a rodinnými domy.

Brněnská výstava, která potrvá od 1. června do 1. července, reflektuje mimo jiné stavební vývoj Brna a jeho okolí. Již od rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatného Československa se Brno stává významným průmyslovým centrem, a po připojení okolních vesnic v roce 1919 byla potřeba město urbanisticky přizpůsobit stále rostoucímu počtu obyvatel. Zásadním se tak stal projekt Regulačního plánu města Brna (1926). Dvacátá léta jsou pro rozvoj moderní architektury příznačná – cyklus přednášek Za novou architekturu do Brna přivádí zvučná jména jako Le Corbusier, Amadeé Ozenfant či J. J. P. Oud, a odezva ze strany mladých architektů na sebe nenechala dlouho čekat. Výsledkem je např. Zemanova kavárna a hotel Avion Bohuslava Fuchse či nizozemským konstruktivismem inspirovaná kavárna Era Josefa Kranze.

K desátému výročí republiky vznikl impozantní komplex Výstaviště, určený primárně pro Výstavu soudobé kultury. Součástí byla i výstavní kolonie Nový dům, jakožto reakce na dobové tendence individuálního bydlení. Následující ekonomická krize rozvoj stavebnictví na nějakou dobu utlumila, na přelomu 40. a 50. let se však výstavba opět probouzí a projevuje se snahou dokončit před válkou plánované veřejné a administrativní budovy, jako například Dětskou nemocnici Bedřicha Rozehnala.

50. a 60. léta byla typická důrazem na bytovou výstavbu, od hledání formy ideálního města, až po experimenty s odlišnými konstrukčními systémy, které umožnily práci s kompozicí a objemy, viditelné např. na sídlišti Lesná. Brnu se nevyhne ani reflexe mezinárodní architektury, tzv. bruselský styl se projevil např. odvážně konstrukčně dimenzovanými pavilony – pavilon C Miloše Matiovského a Ferdinanda Lederera a především pavilon Z z dílny Zdeňka Denka, Zdeňka Alexy a Ferdinanda Lederera. S rozšiřováním Výstaviště se nutně pojila potřeba zvětšit i ubytovací kapacity, k čemuž přispěla stavba hotelů International a Continental.

Na konci 60. let ještě najdeme architekturu reagující na světové trendy, jako je administrativní budova INGSTAVu nebo brutalistní budova Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, v 70. a 80. letech se pak stavební produkce stáhne do normalizační letargie a utilitarismu.  Volnost stavební produkce přináší až doba porevoluční, realizována je například knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kterou projektoval ateliér Kuba&Pilař a v rámci rekonstrukce vily Stiassni byla ateliérem ARCHTEAM provedena novostavba přednáškové budovy.

Nové tendence v koncepci administrativních areálů prezentuje Spielberk Office Centre Brno, stejně jako Univerzitní kampus v Bohunicích demonstruje nové ideje v oblasti vzdělávání.

Výstavu připravilo nakladatelství Foibos Books ve spolupráci s Metodickým centem moderní architektury Národního památkového ústavu a můžete si ji prohlédnout kdykoli během otevírací doby vily Stiassni, tj. každý pátek, sobotu a neděli od 10 do 17 hodin. 

Související akce

Výstava

Vila Stiassni zve na výstavu: Stavby století 1918–2018

  • vila Stiassni v Brně ()
  • 1. 6. 2018–1. 7. 2018
  • 10.00–17.00
  • Otevírací dobu si prosím ověřte na stránce pořadatele